Podtitul Nesmrtelné túry do Compostely zní Poutníkem chtě nechtě. Jean-Christophe Rufin vám hned na úvodních stránkách vysvětlí, proč tomu tak je. Dle jeho mínění to není poutník, kdo si vybírá Cestu, ale Cesta, která si vybírá poutníka, odsuzuje ho k pouti po sobě samé a nutí ho kráčet stovky kilometrů až k posvátnému městu Santiago de Compostela.

Jakkoli vám toto tvrzení může ze začátku připadat přitažené za vlasy, během čtení velmi rychle pochopíte jeho pravdivost. Zejména pak čtete-li knihu z toho důvodu, že jednou chcete (stejně jako já) tuto pouť také vykonat. Možná právě zde, na stránkách této knihy, leží i váš začátek túry do Compostely.

Rufin si pro začátek své poutě vybral jako výchozí bod město Hendaye, do Compostely to tedy měl 800 kilometrů daleko. Kdyby měl popsat každičký kilometr cesty, jeho kniha by rozhodně neměla příjemných 252 stran, které se pro tuto vzdálenost zdají být optimální. Nesmrtelná túra navíc není turistický průvodce ani klasický cestopis. Vedle zeměpisných krás se totiž zaměřuje především na poutníkovu mysl.

Autor poukazuje na to, že cesta do Compostely je mnohem více buddhistickou poutí než křesťanskou. Transformuje a poskytuje jedinečnou sebezkušenost. Rufin o té své mluví zcela otevřeně, popisuje, co se mu v hlavě celou dobu odehrávalo a jak jednotlivé úseky cesty formovaly jeho mysl. Sebereflexi doplňuje líčením krajiny, sem tam poskytne radu či doporučení a v pozvolném tempu vás severní trasou dovede až do Santiaga. Jeho cesta je u konce, ta vaše možná právě začíná.

Ať už o Cestě uvažujete, nebo jen rádi čtete cestopisnou či duchovní literaturu, rozhodně po téhle knížce sáhněte. Čeká vás upřímná výpověď jacqueta (poutníka), která objasňuje mnohé o lidské mysli a činí tak na pozadí patrně nejslavnější pouti na světě. Osobně nesouhlasím s určitými myšlenkami autora, ale to se po mně ani nechce. Kniha není rádce, kterého byste si zabalili s sebou, ale je výbornou knihou, kterou si přečíst předem. To vše navzdory tomu, že čtenáři této knihy možná jsme chtě nechtě :-).