I Ježíš měl matku. A ta teď vypráví
Biblické náměty jsou ošemetné. Lidé je mají zafixované tak,
jak jim je vypráví Bible a na jakékoli jejich přepracování zpravidla pohlíží
skepticky. Čestnou výjimku tvoří snad jedině humoristická zpracování, která
část čtenářů v pohodě přijme (protože je to přece nadsázka) a
v některých případech si je i oblíbí, zatímco zbytek čtenářů je odsoudí
jako bezbožná a urážlivá. Čtenářské publikum se rozdělí a je to. Když ale dojde
na vážně míněná přepracování, může nastat potíž. Dokáže čtenář zkousnout jiný
úhel pohledu na hluboce a velmi dogmaticky zažitý příběh? Čtenář-ateista po
knize buď vůbec nesáhne, nebo k ní přistoupí otevřeně a dá jí šanci. Ale
co čtenář-věřící? Dá knize šanci? Zkrátka, chce to odvahu, napsat (a vydat)
takovéto dílo.
Ve čtenáři to ale přirozeně vzbuzuje zvědavost. Stejně tomu
bylo i se mnou a s Mariinou závětí.
Příběh Ježíše vyprávěný jeho matkou? To by mohlo být zajímavé! A tak jsem po
této útlé novele od ColmaTóibína
sáhla.
Díky anotaci knihy a všeobecné známosti biblických reálií se
čtenář nemusí zabývat tím, kdy a kde se příběh odehrává, protože to
v tomto ohledu se autor drží biblické předlohy. Tím však podobnost
s Biblí končí. Vypravěči nám totiž nejsou evangelisté, nýbrž Marie, jíž
evangelisté teprve naslouchají. Marie vypráví příběh sebe jako matky a více než
na děj klade důraz na osobní prožitky. A ty jsou líčeny úplně jinak, než bychom
možná čekali.
Toíbín Marii vyobrazuje jako ženu s vyhraněnými názory,
ale především se silnými mateřskými city. Ježíše nevnímá jako syna božího, ale
jako syna, kterého s láskou porodila a vychovala a nyní musí přihlížet
tomu, jak se schyluje k jeho ukřižování. Přirozeně je to pro ni téměř
nesnesitelné, a když děj dojde k onomu okamžiku, kdy Marie kruté smrti
svého syna musí přihlížet, zoufalství a naturalisticky líčená krutost pronikne
skrze stránky až ke čtenáři samotnému. Najednou mu přestane být divné, že Marie
na svého syna pohlíží jako na blázna, kterého je třeba zachránit. Pochopí, že
jí je úplně jedno, jestli jeho smrt bude znamenat pásu celého lidstva. Tu by
totiž za život svého syna sama nikdy nevyměnila.
Mariina závěť přináší
pohled na poslední Ježíšovy dny z očí milující matky, která je nucena
prožít velkou ztrátu a žal. Je to dílo nesmírně procítěné, nikoli senzační či
pobuřující, ale neskonale lidské a upřímné. Rozhodně stojí za přečtení.
Mariina závěť
(The testament of Mary)
Colm Tóibín
Mladá fronta, 2015
136 stran
85%
Po přečtení si pusťte:
Cliff Richard & The Shadows - What's Behind The Eyes Of Mary
(Třeba se po přečtení už ani nebudete muset ptát :-))
(Třeba se po přečtení už ani nebudete muset ptát :-))
Knihu jsem četla docela nedávno a musím říct, že i mě se vnitřeně velmi dotkla, ale mě někdy přišla Marie zvláštně odevzdaná osudu. Člověk si to nechce ani představovat, ale asi bych nedokázala jen stát a koukat.... zbláznila bych se.
OdpovědětVymazatMoc hezká recenze
Ano, člověk si to utrpení nechce ani představovat, jak píšeš, těžko tedy soudit, jak by člověk reagoval. Motiv "zbláznění se" je v knize prakticky všudypřítomný, Mariino nečinné přihlížení by se tak tedy možná také dalo vysvětlit. Některá traumata zkrátka člověka úplně paralyzují.
Vymazat